Gastroesofageální reflux (GER onemocnění) je způsobován návratem kyselých (zásaditých) žaludečních šťáv do různé úrovně jícnu. Jícen resp. sliznice jícnu není adaptována na takovéto refluxní děje s výrazně nízkým ev. vysokým pH. Může proto docházet k různě významnému chemickému poškozování sliznice, jícnu a současně i k reflexnímu dráždění receptorů umístěných ve sliznici jícnu. Tímto reflexním dějem se pak může přenášet zvýšená dráždivost i na dýchací cesty. Klinickým obrazem je různě významný zažívací dyskomfort (pálení žáhy neboli pyróza,vracení se kyselých šťáv až do oblasti krku, provázené ublinknutím až zvracením) a velmi často dráždivý kašel. Ten je u dětí často vyjádřen samostatně u více jak 80% pacientů, u nichž je GER vyvolávající příčinou kašle.
Obvykle bývá (ale nemusí být) v návaznosti na požitou stravu, na polohu vleže, někdy na fyzickou aktivitu, různě pak v závislosti na denní či noční dobu. I u dětí může být příčinná souvislost s výskytem infekce bakterií Helicobacter pylori (méně často než dospělých). K určité nedostatečnosti fungování svěrače mezi žaludkem a jícnem dochází fyziologicky zejména u kojenců, kteří převážnou dobu zaujímají polohu vleže a jsou krmeni tekutou stravou. Někdy se objevuje reflux sporadicky na přechodnou dobu po dietní chybě, nebo u osob, které namáhají bránici a břišní svalstvo kašlem z jiné příčiny (dlouhodobý kašel u respiračního infektu, astma bronchiole atd.). Spolehlivá diagnostika je pomocí vyšetření pH metrie (měření pH v dolní třetině jícnu). Sonografické vyšetření je jen hrubě orientační a nepřináší obvykle spolehlivý diagnostický závěr. Jeho výhodou, je ale nenáročnost a dobrá tolerantnost ze strany malých dětí. Léčba vychází z výše řečeného:
a) režimová a dietní opatření - spánek ve zvýšení poloze (polosed), spánek s pauzou po jídle (tj. alespoň 2 hod), neprovozování fyzických aktivit bezprostředně po jídle (necvičit, neskákat na trampolíně či jiné cviky se zaměřením na břišní svalstvo). Z dietních opatření lze jmenovat – nejíst příliš pikantní či kořeněná jídla (nepatří do jídelníčku malých dětí), kynutá jídla, příliš sladkého (čokoláda, dětmi oblíbené kakao, apod.), nepít bublinkaté, příliš sycené či jinak kyselé tekutiny (např. Cola, koncentrované džusy, apod.).
b) farmakologická léčba – léky snižující překyselenost (snižující agresivitu) žaludečního obsahu. Nejčastěji tzv. inhibitory protonové pumpy.