Atopie je vrozená dispozice alergicky reagovat. S touto dispozicí se člověk již narodí. Alergie je již v konkrétní podobě reakce na některý z alergenů (tj. spouštěč alergické reakce). Alergická reakce se klinicky může projevit lokálně v některém z orgánových systémů. V kůži je to otok, zarudnutí, kopřivka nebo jiný typ kožní alergické reakce. U očí je to svědění, zarudnutí či slzení očí, až alergický zánět spojivek. U nosu je to podobně svědění, zvýšená hlenosekrece, otok sliznice, až alergická intermitentní či perzistující rýma. U dolních dýchacích cest jde o různé projevy kašle, ztíženého dýchání, až dušnosti intermitentní či perzistující astma bronchiale. Základní vlastností astmaticky se chovajících průdušek je bronchiální hyperreaktivita (BHR).

Alergeny rozdělujeme do několika základních skupin:

  • Inhalační alergeny: roztoče, vzdušné plísně, pyly stromů, trav a plevelů
  • Zvířecí alergeny: kočka, pes, koně, křečci, králíci aj.
  • Potravinové alergeny: kravské mléko, vejce, sója, ořechy, ryby, ovoce a zelenina aj.
  • Alergeny blanokřídlého hmyzu: vosa, včela, vosík, sršeň
  • Léky: antibiotika, lokální anestetika, aj.

 

Roztoči

Alergeny roztočů jsou nejčastěji součástí domácího prachu.

Mezi hlavní zástupce u nás patří: Dermatophagoides pteronyssinus, Dermatophagoides farinae a Euroglyphus maynei.

Tito členovci dosahují velikosti 1/3 mm. Živí se lidskými lupy a kožním odpadem. Alergeny jsou obsaženy ve výměšcích roztočů a v jejich tělesné schránce. Alergeny exkrementů pocházejí ze zažívacího traktu a jsou povahy enzymů, což zvyšuje jejich alergenicitu.

Vyskytují se především v kobercích, lůžkovinách (zejména péřových) a matracích, záclonách, kde je pro ně vhodná teplota a vlhkost (26 – 32 °C při 70 – 80 % relativní vlhkosti). Nachází se v peří a hnízdech ptáků.

Protiroztočová opatření:

  • obecně udržovat teplotu kolem 21°C a vlhkost mezi 40-50%
  • prát prostěradla a lůžkoviny 2x měsíčně v teplotě nad 55°C
  • nahradit peří v lůžkovinách za duté vlákno (deka a polštář), které můžeme prát, používat mikroporézní povlaky na matrace, které nepropouštějí alergeny
  • pravidelně větrat celý byt
  • nahradit koberce jinou podlahovou krytinou (lina, plovoucí podlaha) nebo používat vysavače s HEPA filtry, odstranit závěsy a záclony , obecně prach nevířit ale stírat na vlhko.

Plísně

Mezi vzdušné plísně patří Alternaria a Cladosporium. Tyto plísně zpravidla nevyžadují ke svému životu výraznou vlhkost. Maximální výskyt bývá koncem léta a na podzim. Klinické projevy alergie na plísně se podobají příznaků jako při pylové alergii.

Mezi domácí plísně patří Aspergilly, Alternarie, Penicillinum a Cladosporium. Plísně jsou všude kolem nás a někdy bývají skryté pod taetami, dlaždicemi, podlahou. Najdeme je v klimatizačních zařízeních. Pro svůj růst a vývoj potřebují vyšší vlhkost prostředí. Omezení alergenů plísní

venku:

  • nechodit do lesa v době vysoké vlhkosti (po dešti a v mlze)
  • rizikové jsou prostory nevětrané, dlouhodobě neobydlené (chaty)

doma:

  • větrat, denně vynášení domácího odpadu
  • nesušit mokré prádlo v bytě
  • udržovat optimální vlhkost v bytě (<45%)
  • častý výskyt v květináčích domácích rostlin (bílý povlak znamená plíseň)
  • tapety nejsou vhodné (možný růst plísní pod papírem)

Zvířecí alergeny

Alergie na zvířecí alergeny se vyskytuje u 5% osob. Zvířecí alergeny mají vysokou přilnavost k povrchům. Ulpívají po dlouhou dobu na předmětech v interiérech, na šatech, kontaminují i nejmenší prachové částice, které vdechujeme, proto je řadíme k alergenům kontaktním i inhalačním. Většina zvířecích alergenů je vylučována slinami, mazovými žlázami nebo močí. Jsou obsaženy i v srsti a chlupech.

Klinické příznaky závisí na místě vstupu alergenu:

  • kontaktem: kožní, event. oční projevy
  • inhalací: nosní nebo astmatické příznaky

Mezi nejagresivnější patří kočičí alergeny. Ty také v prostředí dlouho přetrvávají (i měsíce). Kocour je více alergizující než kočka, Kastrací dojde k troj- až pětinásobnému snížení množství alergenů. Schopnost vyvolat alergii mají všechny rasy koček i psů, ev. jiných zvířat (pozor na návštěvy ZOO). I drobní hlodavci, dnes velmi oblíbení, mohou vyvolat alergii, alergeny produkují především močí.

Zvířecí alergeny - protialergická opatření:

  • Alergikovi nepořizovat zvíře
  • tam, kde již zvíře je – zásadně omezit intimní kontakt se zvířetem, nepouštět do prostor alergika (ložnice), dle tíže obtíží i uvažovat o jeho úplné odstranění z domácnosti. Neexistují bezalergenoví psi a kočky! Krátkodobé odstranění zvířat z domácnosti je bez významu. Alergen v prostředí domácnosti může přetrvávat řádově týdny až měsíce.

Pylové alergie

Pylové alergeny mohou způsobovat alergické potíže od února do října. Nejčastěji alergii vyvolávají pyly, které jsou malé a jsou roznášeny větrem – tzv. větrosnubné.

  1. Pyly stromů: olše, bříza, líska… (únor-květen)
  2. Pyly trav: bojínek, jílek, lipnice, kostřava, ovsík… (květen-červenec)
  3. Pyly bylin: pelyněk, ambrosie…(srpen-říjen)

Pylová alergie je často spojená s alergií i na jiné, převážně potravinové alergeny, které mají podobnou strukturu. Jde o tzv. „zkříženou alergii“ na ovoce, zeleninu a ořechy. Např. až 50 % alergiků na pyly břízy má alergické potíže po jablku, peckovinách či lískovém oříšku. I med může obsahovat pylová zrna a vyvolat alergickou reakci.

Pylové alergeny protialergická opatření

  • snížení expozice pylům v pylové sezóně
  • nechodit na procházky a omezit pohyb v přírodě v pylové sezóně
  • nejezdit s otevřenými okny v autě (pylové filtry), chránit oči brýlemi, oplachovat kůži vodou a vyplachovat nos Vincentkou po i během pobytu venku
  • brát na zřetel to, že vegetační období alergizující rostlin se může lišit podle nadmořské výšky (pylové období na horách s posunem až o 1 měsíc), pylové alergeny jsou přenášeny větrem na 100-1000 kilometrů zvláště v období silnějších větrů
  • sledovat pylové zpravodajství