Atopie je vrozená dispozice alergicky reagovat. S touto dispozicí se člověk již narodí. Alergie je již v konkrétní podobě reakce na některý z alergenů (tj. spouštěč alergické reakce). Alergická reakce se klinicky může projevit lokálně v některém z orgánových systémů. V kůži je to otok, zarudnutí, kopřivka nebo jiný typ kožní alergické reakce. U očí je to svědění, zarudnutí či slzení očí, až alergický zánět spojivek. U nosu je to podobně svědění, zvýšená hlenosekrece, otok sliznice, až alergická intermitentní či perzistující rýma. U dolních dýchacích cest jde o různé projevy kašle, ztíženého dýchání, až dušnosti intermitentní či perzistující astma bronchiale. Základní vlastností astmaticky se chovajících průdušek je bronchiální hyperreaktivita (BHR).
Alergeny rozdělujeme do několika základních skupin:
- Inhalační alergeny: roztoče, vzdušné plísně, pyly stromů, trav a plevelů
- Zvířecí alergeny: kočka, pes, koně, křečci, králíci aj.
- Potravinové alergeny: kravské mléko, vejce, sója, ořechy, ryby, ovoce a zelenina aj.
- Alergeny blanokřídlého hmyzu: vosa, včela, vosík, sršeň
- Léky: antibiotika, lokální anestetika, aj.
Roztoči
Alergeny roztočů jsou nejčastěji součástí domácího prachu.
Mezi hlavní zástupce u nás patří: Dermatophagoides pteronyssinus, Dermatophagoides farinae a Euroglyphus maynei.
Tito členovci dosahují velikosti 1/3 mm. Živí se lidskými lupy a kožním odpadem. Alergeny jsou obsaženy ve výměšcích roztočů a v jejich tělesné schránce. Alergeny exkrementů pocházejí ze zažívacího traktu a jsou povahy enzymů, což zvyšuje jejich alergenicitu.
Vyskytují se především v kobercích, lůžkovinách (zejména péřových) a matracích, záclonách, kde je pro ně vhodná teplota a vlhkost (26 – 32 °C při 70 – 80 % relativní vlhkosti). Nachází se v peří a hnízdech ptáků.
Protiroztočová opatření:
- obecně udržovat teplotu kolem 21°C a vlhkost mezi 40-50%
- prát prostěradla a lůžkoviny 2x měsíčně v teplotě nad 55°C
- nahradit peří v lůžkovinách za duté vlákno (deka a polštář), které můžeme prát, používat mikroporézní povlaky na matrace, které nepropouštějí alergeny
- pravidelně větrat celý byt
- nahradit koberce jinou podlahovou krytinou (lina, plovoucí podlaha) nebo používat vysavače s HEPA filtry, odstranit závěsy a záclony , obecně prach nevířit ale stírat na vlhko.
Plísně
Mezi vzdušné plísně patří Alternaria a Cladosporium. Tyto plísně zpravidla nevyžadují ke svému životu výraznou vlhkost. Maximální výskyt bývá koncem léta a na podzim. Klinické projevy alergie na plísně se podobají příznaků jako při pylové alergii.
Mezi domácí plísně patří Aspergilly, Alternarie, Penicillinum a Cladosporium. Plísně jsou všude kolem nás a někdy bývají skryté pod taetami, dlaždicemi, podlahou. Najdeme je v klimatizačních zařízeních. Pro svůj růst a vývoj potřebují vyšší vlhkost prostředí. Omezení alergenů plísní
venku:
- nechodit do lesa v době vysoké vlhkosti (po dešti a v mlze)
- rizikové jsou prostory nevětrané, dlouhodobě neobydlené (chaty)
doma:
- větrat, denně vynášení domácího odpadu
- nesušit mokré prádlo v bytě
- udržovat optimální vlhkost v bytě (<45%)
- častý výskyt v květináčích domácích rostlin (bílý povlak znamená plíseň)
- tapety nejsou vhodné (možný růst plísní pod papírem)
Zvířecí alergeny
Alergie na zvířecí alergeny se vyskytuje u 5% osob. Zvířecí alergeny mají vysokou přilnavost k povrchům. Ulpívají po dlouhou dobu na předmětech v interiérech, na šatech, kontaminují i nejmenší prachové částice, které vdechujeme, proto je řadíme k alergenům kontaktním i inhalačním. Většina zvířecích alergenů je vylučována slinami, mazovými žlázami nebo močí. Jsou obsaženy i v srsti a chlupech.
Klinické příznaky závisí na místě vstupu alergenu:
- kontaktem: kožní, event. oční projevy
- inhalací: nosní nebo astmatické příznaky
Mezi nejagresivnější patří kočičí alergeny. Ty také v prostředí dlouho přetrvávají (i měsíce). Kocour je více alergizující než kočka, Kastrací dojde k troj- až pětinásobnému snížení množství alergenů. Schopnost vyvolat alergii mají všechny rasy koček i psů, ev. jiných zvířat (pozor na návštěvy ZOO). I drobní hlodavci, dnes velmi oblíbení, mohou vyvolat alergii, alergeny produkují především močí.
Zvířecí alergeny - protialergická opatření:
- Alergikovi nepořizovat zvíře
- tam, kde již zvíře je – zásadně omezit intimní kontakt se zvířetem, nepouštět do prostor alergika (ložnice), dle tíže obtíží i uvažovat o jeho úplné odstranění z domácnosti. Neexistují bezalergenoví psi a kočky! Krátkodobé odstranění zvířat z domácnosti je bez významu. Alergen v prostředí domácnosti může přetrvávat řádově týdny až měsíce.
Pylové alergie
Pylové alergeny mohou způsobovat alergické potíže od února do října. Nejčastěji alergii vyvolávají pyly, které jsou malé a jsou roznášeny větrem – tzv. větrosnubné.
- Pyly stromů: olše, bříza, líska… (únor-květen)
- Pyly trav: bojínek, jílek, lipnice, kostřava, ovsík… (květen-červenec)
- Pyly bylin: pelyněk, ambrosie…(srpen-říjen)
Pylová alergie je často spojená s alergií i na jiné, převážně potravinové alergeny, které mají podobnou strukturu. Jde o tzv. „zkříženou alergii“ na ovoce, zeleninu a ořechy. Např. až 50 % alergiků na pyly břízy má alergické potíže po jablku, peckovinách či lískovém oříšku. I med může obsahovat pylová zrna a vyvolat alergickou reakci.
Pylové alergeny protialergická opatření
- snížení expozice pylům v pylové sezóně
- nechodit na procházky a omezit pohyb v přírodě v pylové sezóně
- nejezdit s otevřenými okny v autě (pylové filtry), chránit oči brýlemi, oplachovat kůži vodou a vyplachovat nos Vincentkou po i během pobytu venku
- brát na zřetel to, že vegetační období alergizující rostlin se může lišit podle nadmořské výšky (pylové období na horách s posunem až o 1 měsíc), pylové alergeny jsou přenášeny větrem na 100-1000 kilometrů zvláště v období silnějších větrů
- sledovat pylové zpravodajství